Praha – 9. ledna 2006
Převzato s laskavým svolením serveru www.speedwaya-z.cz

Zažil hodně nadějný úvod sezóny. Byť mu ještě nebylo povinných šestnáct, na výjimku nakoukl v barvách Markéty do první ligy. Na prvního máje byl ve Mšeně nejlepším závodníkem svého týmu. O necelé dva týdny později jeho doposud nejvyšší prvoligové skóre provázel nečekaný triumf Pražanů na domácí dráze. Záhy však bylo vše naruby. Pád během juniorského šampionátu shodou okolností znovu v Praze mu přinesl cestu do nemocnice v houkající sanitce a diagnózu pěti zlomených obratlů. Přesto se však nenechal odradit a o čtvrt roku později už znovu závodil. Pražský junior Matěj Kůs poskytl magazínu speedwayA-Z, v němž probereme mnoho témat. Svých odpovědí se dočkají i naši čtenáři, kteří tentokrát ustavili rekord v počtu vložených dotazů. Odměnou se jim stane podepsaná fotografie zpovídaného závodníka.

speedwayA-Z: „Tvůj první kontakt s plochou dráhou provázely slzy, nicméně nakonec jsi se přece jenom v sedle plochodrážního motocyklu objevil. Mohl bys nám ve stručnosti přiblížit své začátky?“
Matěj Kůs: „Úplně na začátku jsem se byl v Plzni svýzt na Káčově motorce. Pak už jsem jezdil na svý. Začínal jsem na půllitru, když jsme však potom trénovali v Praze, pan Wolff mě posadil na stopětadvacítku, na kterej sem pak odjel pár závodů a jezdil sem na ní v zimě u nás za barákem. Bylo to nahoře na tom malým kolečku a já se tam učil jezdit smykem. Ve stopětadvacítkách jsem jel dva nebo tři závody. Úplně jsem ji odložil v Plzni, kdy jsem upadl v semifinále. Už to nemělo budoucnost, byl jsem na to dost velkej. A nastaly půllitry. Začal jsem na Markétě jezdit na velký dráze. Trénovali jsme i jinde. V Plzni, ve Slaným a hodně často i s panem Kasperem ve Mšeně. Tam jsem pomalu strávil celý předminulé léto. První závod jsem jel v juniorských družstvech v červenci 2004 v Praze. Vím, že jsem měl dva nebo tři body a střídal se s Michaelem Gregorem.“

speedwayA-Z: „Jsi rodilý Plzeňák, ale nakonec jsi svou kariéru začal na pražské Markétě. Nelituješ svého odchodu z Plzně? Dneska bys tam měl třeba šanci na extraligu, na níž si v Praze budeš muset asi ještě počkat…“
Matěj Kůs: „V žádným případě nelituju, že jsem odešel. Ještě než jsem začal jezdit, lákala mě Praha jako velký město. Jsou tady lepší podmínky a větší možnost k uplatnění. V extralize bych se chtěl určitě svézt, ale každej klub chce mít co nejlepší výsledek. A myslím, že by mě ani v Plzni nenasadili do hlavní sestavy, protože si naberou ňáký Poláky. Určitě bych se chtěl do extraligy podívat. Praha určitě nebyla špatný rozhodnutí. V budoucnu to ulehčí práci mě i tátovi.“

speedwayA-Z: „Slibně rozjetou sezónu přibrzdil pád během juniorského šampionátu na Markétě. První prognózy zněly na stop do konce sezóny, ale nakonec jsi přece jen ještě loni závodil. Byla tvá touha po motocyklu tak veliká? A je dnes zdravotně všechno v pořádku?“
Matěj Kůs: „Když jsem na konci června jel na kontrolu do Motola, už jsem se těšil, že se pojedu hned podívat do Pardubic na závody. A návrat nebyl z žádnýho jinýho důvodu než z lásky k tý motorce. Hodně lidí se mě ptalo, jestli mě svrbí ruce, ale hodně taky, jestli jsem už definitivně skončil. A já odpovídal, že svrbí a neskončil. Po zdravotní stránce je všechno v pohodě, akorát teď mám drobný problémy s kolenem. Prej nějak rychle rostu. Se zádama větší potíže nemám. Občas se musím hlídat, abych stál rovně, ale jinak žádný velký následky nejsou.“

speedwayA-Z: „Tvým prvním mítinkem po svém comebacku byl šampionát do devatenácti let v Plzni. Jak ses přitom cítil?“
Matěj Kůs: „Na ten závod jsem se strašně těšil. Už kvůli tomu, že byl v Plzni. Chtěl jsem něco zajet. Měl jsem ale hodně smůlu. Odešla mi cívka, přestal fungovat karburátor, prasknul řetěz a pak mě vyloučili s tím malým Hádkem. Doteď si nemyslím, že bych za to mohl já. Bylo to podvědomí každýho, kdo vidí, že ho někdo zavírá na prkna a vidí, že se mu centimetry od manťáku krátí. Letos se jede v Pardubicích. Je pravda, že jsem tam jel jen na stopětadvacítce a jednou si tam byl zatrénovat na půllitru a dráhu najetou nemám. Ale na devatenáctky si věřím a myslím si, že to není dráha, která by mi měla dělat větší problémy. A pocity v Plzni? Předtím jsem si tam byl zatrénovat. Při závodech jsem necítil strach, spíše tam byla nejistota v nájezdu. Až do konec mě to neopustilo, vůbec jsem se nesvez‘ jako dřív. Přešlo mě to až teď na podzim, kdy jsem si na motorce začal věřit zase jako předtím.“

speedwayA-Z: „Nosným programem pro závodníka tvého věku je juniorské mistrovství republiky. Jak hodnotíš své účinkování v něm a jeho úroveň?“
Matěj Kůs: „Letos to žádná díra do světa nebyla. Příští rok mám cíle, ale nebudu se o nich zmiňovat, protože loni jsem je při rozhovoru uvedl. A když se na to teď dívám, ani jeden jsem si nesplnil. Takže vše, co jsem chtěl loni dokázat, nevyšlo. Závody jsou na úrovni, co v Čechách je. Je zbytečné hledat chybu nebo v čem je zakopanej pes. Loni jsem se chtěl dostávat z kvalifikace a posbírat nějaký body, letos bych chtěl hlavně ty body sbírat v hlavním závodě. A držet se mezi dvanáctkou, abych ty kvalifikačky jezdit nemusel. Otrava to není, ale hlavně místo pěti rozjížděk máš osm. A to je na fyzické síle znát. Jako odzkoušení dráhy beru trénink. Během závodu se pak stejně změní a většinou jen málokdy bejvá stejná dráha na začátku jako na konci. Můj soupeř je každej bez výjimky, ale měl bych radost, kdybych v průběhu sezóny porazil třeba Filipa. Byl bych rád, kdyby se mi to podařilo. Mám takový srovnání, koho můžu porazit a koho ne. Ale snažím se jet naplno, ať ten člověk začíná nebo je už stokrát mistr. Pro mě je soupeř každej.“

speedwayA-Z: „Kdybychom předešlou otázku zopakovali v souvislosti s šampionátem juniorských družstev, jak by zněla tvá odpověď? A kdo by byl pro tebe ideálním jezdeckým kolegou pro rok 2006?“
Matěj Kůs: „V průběhu sezóny mají kluby a pořadatelé hlavně kolikrát starost naplnit počet jezdců. Jsem rád, že příští rok budu mít místo jistý. Aspoň doufám (smích)! Chtěl bych jet s člověkem, s kterým jsem dobrej kamarád, s kterým si rozumíme a hlavně, kterej dobře jezdí. Pojedu s Adamem. Závodili jsme spolu už ve Stralsundu a vyhovovalo nám to spolu. Rozdíl mezi juniorákem a družstvama asi moc velkej není. Většinou tam jezdí stejný jezdci. Asi jedinej rozdíl je, že v mistráku se někdo třeba nedostane z kvalifikace a v hlavním závodě chybí.“

speedwayA-Z: „Narozeniny máš až v červenci, takže ses nechal ostaršit, abys nepřišel o větší část první ligy a další závody mezi seniory. Byl to dobrý tah?“
Matěj Kůs: „Určitě. S tím nám pomohl hlavně pan Moravec, za což mu teďka děkuju. Bylo to za účelem, že jsem prostě chtěl víc závodů a nejenom trénovat. Když jsem měl možnost první ligy, že by mě tam místo nechali, tak jsem ho vzal a musel se nechat ostaršit. Vyplatilo se to i přesto, že jsem jel jenom tři závody. Je to určitě něco jinýho svýzt se třeba se Suchošem nebo Aďou, s kterým bych asi jinde nejel. I přesto, že mi ujeli, každá jízda na pásku s těma lidma člověka povzbudí. A pak se snažíš, abys udělal co nejvíc. Cejtil jsem se tam mladší, ale udělalo mi radost, když jsem s nima mohl chvíli držet.“

speedwayA-Z: „S výjimkou jediného triumfu na domácí dráze se Markéta potácela na dně prvoligové výsledkové listiny. Proč těch lepších výsledků nebylo přece jen víc?“
Matěj Kůs: „Naše sestava byla tvořena většinou juniorama. Na tom vítězství nám nescházelo štěstí a pár dobrejch jízd od každého. Láďa tě dokáže dost povzbudit a byli jsme doma, kde jsme měli podporu asi pěti a půl diváka (smích)! A ostatní nás třeba na ten jeden závod podcenili (smích). Zezačátku jsem jezdil lehký převody a na tenhle závod jsem dal těžší než, co jsem byl zvyklej. Spokojenej jsem byl taky v květnu ve Mšeně. Odtamtud jsem taky odjížděl s dobrým pocitem, ale v Březolupech to byla katastrofa. Měl jsem problém zatočit. Doteď nevím, čím to bylo. Příští rok to všem naše sestava ukáže! Máme nového pana trenéra, pana Schneiderwinda. Je to zkušenej člověk.“

speedwayA-Z: „Studuješ obchodní akademii v Praze, na což se tě ostatně ptají naši čtenáři. V depu ti však pomáhá především tvůj táta, Plzeňák. Není ta vzdálenost trošku na škodu hlubší spolupráci a komunikaci?“
Matěj Kůs: „Do Prahy jsem hlavně šel proto, abych nám oběma ulehčil práci a čas. A byl tady s těma ostatníma klukama, protože do posledního roku nevěděli, že jezdím za Markétu! Všichni si mysleli, že jenom dojíždím na tréninky. Je pravda, že táta to má teďka dál, ale do budoucna to má hodně pozitivního. Během sezóny mi nepomáhal jenom táta, ale třeba jsem měl občas na závodech Míru Mihuleho, kterej je dobrej a zkušenej mechanik, kterého si vychoval Luboš. V depu je pak větší klid a pohoda. Ne, že by mě táta znervózňoval, vždycky mi dokázal pomoct a podržet mě, ale už si chci zvykat na větší samostatnost.“

speedwayA-Z: „Do začátku nové sezóny zbývají zhruba čtyři měsíce. Co se během ní musí stát, abys zhruba za 365 dnů mohl říct, že tahle sezóna byla opravdu povedená?“
Matěj Kůs: „Vždycky jsem si chtěl dávat větší cíle než menší a popřípadě bejt spokojenej s dostaveným úspěchem. I když jich ještě na svým účtu moc nemám. Mým snem by bylo dostat se do mistrovství Evropy do devatenácti let. A dobré umístění v junioráku, což je pro mě do top 5.“

Otázky čtenářů magazínu speedwayA-Z:

Tereza Kövešlygetová: „Ahoj Matěji! Jde vůbec v dnešní uspěchané době stihnout střední školu, tak náročnej sport, jako je vrcholová plochá dráha, a k tomu ještě osobní zájmy šestnáctiletého kluka? Chystáš se v budoucnu zkusit také ledy?“
Matěj Kůs: „Čau Terezo, jsem zatím v prváku tak ještě nevím. Teď přes zimu je na to víc času a do listopadu to byla honička. Nebyl jsem zrovna vyspalej tak, jak bych potřeboval. Většinu času zabere příprava motorky. Chci se teď svézt na šroubkách, ale není kde. Moje zájmy, kromě plochý byly někdy potlačený, ale bylo mi to úplně jedno, protože je něco za něco. Pozdravuj tátu.“

Milan Hajný: „Ahoj Matěji, mám takovou otázku. Jak sám vidíš kolem sebe, začalo spousty českých závodníků koketovat s motory GM. Taky budeš sedlat tento motor nebo zůstaneš věrný Jawě?“
Matěj Kůs: „Zdravím Divišov. Nemůžu říct, že by Jawa byla špatná, ale padají. Minulou sezónu jsem měl dvě úplně na padrť a to jsem toho moc nenajezdil. Mám teď motor od pana Tomíčka a to je fakt raketa. Svezení na GM mi hodně láká, kluci, co je mají, říkaj že je to klidnější a poslušnější. Nemáme ho ale vůbec v plánu, takže věrný nadále. Měj se hezky.“

HBC fans: „Nazdárek Kusáčku. Co očekáváš od nové sezóny? Jakým způsobem se připravuješ? Držíme ti palce, ať se maximálně daří, vyhýbají se ti zranění a technika ti neubližuje v rozletu jako loni. Pozdravuj tátu, je skvělej chlap!“
Matěj Kůs: „Očekávám hlavně sezónu bez zranění a s co nejlepšíma výsledkama, do motorky dám všechno, aby byla co nejlíp připravená. Připravuju se hlavně fyzicky, protože minulej rok mi to na jaře trochu scházelo, pak to bylo v pohodě na jakejkoliv dráze. Ale po pádu jsem začínal od znova, pět tejdnů v posteli je znát. Chodím cvičit třikrát týdně panem Schneiderwindem a o víkendu chodím v Plzni. A ve středu si jdu ve Stromovce zaběhat, většinou. Zdravím Vás všechny HBC a dík za minulou sezónu, za Polsko a podobně. Zdar.“

Syslová: „Ahojky Matěji. Jsi sice ještě mladý, ale zeptám se tě jako každého závodníka, kterou dráhu máš nejradši a kterou by jsi naopak nedoporučoval? Zároveň ti přeju hodně štěstí v následující sezóně, žádné zranění a defekty…“
Matěj Kůs: „Miluju Mšeno, mám rád taky Markétu se Slaným. Ale jestli ňákou nesnáším, tak je to moje rodná Plzeň, tam jsem se doteď nesrovnal i přesto, že jsem tam začínal. Ale určitě se nedá říct nedoporučoval, každý individuálně..“

Terka: „Ahoj Matěji, chtěla bych se zeptat, jakou děláš školu a kdo ti pomáhá s laděním motoru a s přípravou motorek vůbec. Přeju ti hodně štěstí a úspěchů v roce 2006.“
Matěj Kůs: „Dělám Obchodní Akademii v Praze 7 Bubenči, na začátku sezóny převážně táta, protože jsem chodil do školy a když jsem z ní přišel nebo ještě ani neskončila, tak jsme jeli na trénink. Na konci sezóny už jsem si připravoval většinou sám, protože měl táta plno práce a měl to daleko, ale musím říct, že když jsem opravdu nestíhal, tak než jsem se vrátil ze školy na Markétu, byly hotový. Mám v něm velkou oporu.“

Wojta: „Ahoj, nejprve přeji hodně moc štěstí do sezóny, jinak se chci zeptat, máš svoje www stránky? Budeš jezdit někde v cizině ligu? Na kterém stadiónu jezdíš nejraději? Díky moc za odpovědi a měj se krásně.“
Matěj Kůs: „Stránky jsou na adrese www.matejkus.com) nebo taky v sekci Weblinks na A-Zku, v nejbližší době se budou inovovat, chtěl bych tam přidat videozáznamy z tréninku i ze závodů, fotky motorek a ještě nějaký zajímavosti, co divák z tribuny nemá možnost vidět. S kontakty mi pomáhá Láďa Kovář a Przemyslaw Nasiukiewicz. Něco v zahraničí je a jedná se, doufám, že to vyjde. Stadion samozřejmě Mšeno. Čus.“

Horác: „Zdravím, zajímalo by mě, jak jsi se dostal k ploché dráze. Co si slibuješ od letošní sezóny? A nemáš příbuzné v Kouřimi? Díky za odpovědi, ať se Ti v sezóně daří a vyhýbají se Ti zranění.“
Reaguje Josef Kůs: „Matěj v Kouřimi příbuzné nemá. Větev našeho rodu pochází z Kramolína u Nepomuku. Omlouvám se za vstup do vašeho dotazu, ale nejsem si jistý, že to Matěj ví. S pozdravem děda Kůs.“
Matěj Kůs: „Úplně nejlepší odpověď by byla najít si článek z 18.3.2005, tam jsem to všechno psal. Děda měl pravdu, vůbec jsem neměl tušení, jestli tam mám příbuzný. Odbočku na Kouřim jsem, myslím, viděl na cestě do Pardubic, ale nejsem si jistý. Když jsme byli loni běhat na Zadově, tak tam se mi ptal každém druhej (smích). Musím říct, že děda nám hodně pomáhá, je to fotograf, kameraman a řidič v jedné osobě.“

J. Dufek: „Chtěl bych se Matěje zeptat, jak ho poznamenala letošní sezóna? Na jaře se jevil jako štika, zvlášť po senzačním vítězství v 1.lize. Závod na to, na stejné dráze ošklivý pád s těžkým zraněním. Zdálo se, že je po ježdění. A na podzim zase pár nadějných výsledků. Co ti to dalo? Co vzalo? Nemáš strach? Děkuji za odpověď, přeji úspěšnou sezónu.“
Matěj Kůs: „Děkuju. Strach nemám. Hned jak jsem začal, tak mi všichni řekli, jestli se necítím, ať ještě počkám, ale ne. První trénink jsem měl v Plzni a musím říct, že moc jsem tam nezářil, scházelo mi ztracené sebevědomí a jistota v nájezdu. Na posledních třech tréninkách v listopadu mi hodně pomohl pan Tomíček starší a cejtil jsem, že už je vše OK. Třetího prosince jsem se byl svézt v tom Stralsundu, kam mi vzal Adam a tam jsem si začal věřit jako dřív. Letošní sezóna mi ani nijak nepoznamenala, jenom že někdy ve škole při dlouhým sezení bolí záda, ale jinak asi nic. O to víc půjdu do té letošní, nechám si záležet na motorkách a všechno tím spojené. Taky jsem na novou sezóny změnil barvy, už mi nikdo nepřehlédne. Nasadím to ale tak koncem dubna.“

Terry: „Ahoj Matěji, hlavně pevné zdraví a úspěchy na všech frontách v roce 2006. Chtěla bych se zeptat, zda a s kým budeš jezdit juniorská družstva a zda si myslíš, že titul by se mohl už konečně také zastavit v Praze? Díky a hodně štěstí.“
Matěj Kůs: „Na 99,9% jedu s Adamem. Doufám, že se v Praze zastaví, co nejvíc titulů, ale nejspíš ne z juniorských družstev. Ale určitě budeme chtít s Adamem udělat co nejlepší výsledek. Pevné zdraví se určitě bude hodit. Díky.“

Jana: „Matěji, máš hodně závodů, jak to jde skloubit škola s plochou dráhou? Musí to být hodně náročný.“
Matěj Kůs: „Noooo, vzhledem ke kalendáři na příští rok si tuto otázku kladu taky (smích). Z téhle sezóny vidím, že to jde těžko, ale jde. Když se něco vyskytne v zahraničí, tak to půjde ještě hůř, ale jinudy cesta nevede – škola je základ, i když jí mám občas plný zuby.“

Kiril: „Zdravím! Matěji, máte velmi dobré a aktuální WWW stránky. Rád je občas prohlížím a doufám, že bude zachovaná dnešní podoba, popřípadě rozšířená o technické zajímavosti – úprava a seřízení strojů a pod. Hodně úspěchů.“
Matěj Kůs: „Autor je šikovnej. Dal jsem tam na vaši žádost fotky motorek, ale je to složitý je tam najít, protože se řadí podle abecedy. Fotogalerie se určitě udělá. Už jsem zmiňoval, co všechno tam chci nechat dát, ale bohužel rychlost nezáleží na mě, ale na autorovi. V současné době jsou zatím mino provoz. Doufám, že budou hotovy do konce měsíce. Děkuju.“

Michal Jirka: „Letošní mistrovství ČR do 19 let se jede v Pardubicích, jak ti sedí tato dráha a jaké máš pro tento závod cíle?“
Matěj Kůs: „Devatenáctky jsou pro mě závod, kde chci zatáhnout, i když teď naposled se mi to moc nedařilo. Udělalo by mi radost bejt do čtvrtýho místa. Bohužel v Pardubkách jsem závodil naposledy na stopětadvacítce.“

Lukášek99: „Jel už jsi nějaký závod mimo ČR?“
Matěj Kůs: „Už mám za sebou dva. Na jaře v Opoli test match, kde jsem udělal krásný zero a teď v prosinci ve Stralsundu, kde jsem měl devět bodů. Jinak trénink v Míšni a v Opoli.“

Matěj Kůs děkuje:
„Děkuji všem, co mi jakkoliv pomáhají a podporují. Zvláště tátovi, který se stará, dá se říct, úplně o všechno. Potom našemu dědovi, kterej pro nás taky dělá hodně věcí. A pánům Špinkovi, Tomíčkovi a Kasperovi staršímu za dobré rady. A celému vedení AK Markéta a PSK Olymp Praha za podporu, hlavně panu Ondrašíkovi. Jinak všem, co jste přidali příspěvek, děkuju. A zastavte se v depu, rád vás všechny poznám.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II), Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz), Pavol Pučko a archív Matěje Kůse (publikováno se souhlasem závodníka.)